Kvantifikační element (determinátor), který má adverbiální či sekundárně predikativní syntaktickou distribuci, který se však sémanticky vztahuje k lineárně předcházející nominální frázi vyskytující se v téže větě. Metaforický termín „plovoucí“ kvantifikátor (z angl. floating quantifier) má evokovat neukotvenost p.k. v syntaxi nominální fráze. Prototypickými p.k. jsou univerzální determinátory všichni (všechno) či oba. Jejich základní syntax je determinační – (1a), mohou však také „plovat“ v různých pozicích – ať už středových – (1b) a (1c) – či v pozici finální (1d). Tyto p.k. se s asociovanou nominální frází shodují v pádu, čísle i rodu:

Distribuce plovoucí varianty univerzálního determinátoru každý je omezena tím, že za ním musí následovat fráze obsahující proměnnou, která sémanticky kovariuje s proměnnou vázanou tímto determinátorem, jeho finální pozice je tedy vyloučena, srov. (2c) a (2b). Dalším rozdílem je, že plovoucí každý vyžaduje asociaci s plurální nominální frází (shoda v čísle tedy chybí), ačkoliv ve své kanonické determinační pozici umožňuje výhradně nominální frázi singulární, srov. (2b) a (2a):

Plovat mohou též determinátory, které nejsou univerzální, jejich distribuce je však více omezena – jsou zpravidla plně přijatelné pouze ve finální pozici, jak je patrné z příkladů (3) (výjimkou je neurčitý determinátor některý). Z hlediska distribuce se tak neuniverzální p.k. podobají adjektivním modifikátorům v konstrukci zvané ↗left branch extraction, viz (4):

Zvláštním typem p.k. je výraz všechno modifikující interogativní zájmena. Za základní pozici bychom v tomto případě mohli považovat postpozici vůči interogativnímu zájmenu – viz (5a) (postavení klitiky se napovídá, že kdo a všechno v tomto případě tvoří konstituent), tento výraz však může také plovat – viz (5b), ačkoliv ne ve finální pozici – viz (5c). Tento výraz se shoduje s interogativním zájmenem v pádu a čísle, zdánlivě však nesdílí jeho životnost (srov. *Kdo všichni se tam ukázal(i)?). Jak ukazuje příklad (6a), nejedná se však ani o jeho neživotnou variantu – kdyby tomu tak bylo, očekávali bychom koho všechno a ne koho všeho. (Příklad (6b) však dále ukazuje, že akuzativní všeho si žádá lokální licenci interogativním zájmenem, nemůže tedy být plovoucí.) Příklad (6d) ukazuje, že vztahuje-li se plovoucí varianta tohoto výrazu k interogativnímu zájmenu uvozenému prepozicí, musí tento výraz být uvozen touž prepozicí; srov. s (6c):

Existují dva typy analýz p.k. Podle syntaktické analýzy je nominální fráze asociovaná s p.k. bázově generovaná jako komplement této p.k., načež se pohybuje výše, zanechávajíc (stranding) za sebou p.k. (např. ✍Sportiche, 1988; ✍Merchant, 1996; ✍Bošković, 2004). Podle sémantické analýzy je asociovaná nominální fráze bázově generovaná ve své povrchové pozici a vztah s p.k. je sémantický (viz ✍Dowty & Brodie(ová), 1984; ✍Doetjes(ová), 1997, ✍Brisson(ová), 2000). Např. ✍Doetjes(ová) (1997) tvrdí, že p.k. má v komplementu kovertní zájmeno, které je asociovanou NP vázáno. Konečně někteří – zejména ✍Fitzpatrick (2006) – tvrdí, že oba typy analýzy jsou potřebné pro různé typy p.k. Pro č. zevrubná analýza p.k. chybí. Viz také ↗kvantifikátor.